Povídání o životě včel 3.díl
Ač to bude trošku zvláštní, musíme začít již v období jara. Včelky se připravují na zimu celý rok. Na jaře začíná matka klást čím dál víc, až se dostane na číslo 2000 a více vajíček denně. V tomto období (květen, červen) může být v úlu 50 až 80 tisíc včel. Díky tomu má dostatečný počet dělnic, které nanosí velké zásoby potravy (pyl – cca 35kg/ rok, med – cca 120kg/ rok) na zimu. Jenže pak přijde včelař a pěkně jim ty zásoby ukradne. Úplně slyším, jak si někteří z vás berou kameny do rukou a hurá na ty zlé včelaře. Ale ono není nic tak jednostranné. Jednak každý normální včelař si vezme jen to, co včelky nanosí navíc do tzv. medníku, což je „krabička“, do které jen nosí med. Vše, co si nanosí do plodiště („krabičky“, kam klade matka a včely nosí pyl a med pro výchovu nových generací a další přežití) je pouze včel. Včely ale také sbírají i tzv. melecitózní (cementový) med. To je med, který velmi rychle ztvrdne a včely ho neumí strávit. Pokud bychom jim tento med nechali na zimu, tak by nám umřely. Ty, které by přežily, by měly velké zdravotní problémy – zácpu, průjem. Takže je mnohem lepší doplnit včelám náhražku medu (glukózu a fruktózu, ideálně s bylinkami, vitamíny a minerály) o které víme jistě, že je stráví, než je nechat na medu, o kterém si nemusíme být jistí, že je pro ně stravitelný.
Přibližně v půlce července matka začíná klást tzv. dlouhověké včely. To jsou včely, které díky lépe vyvinutému tukovému tělísku, dokáží přežít celou zimu a starat se o matku. Tyto včely se líhnou na přelomu července a srpna. Pro včelaře je moc důležité, aby se líhly co nejzdravější včely, takže dělá spoustu úkonů k zajištění jejich zdraví. Těch úkonů je opravdu hodně a vlastně s léčbou včel končí až v prosinci.
Přibližně od října přestává pomalu matka klást. Včelstvo se shlukuje do tzv. zimního chomáče, který zaručí, že jim v chladném období bude dostatečně teplo. Včely vylétávají ven, pokud je nad 10°C. Mohou i když je méně (např. pokud se potřebují vyprášit – vypustit obsah výkalového váčku, nebo pokud potřebují vodu). Problémem ale je, že pokud teplota nedosahuje alespoň 8°C, tak včely křehnou a již nedoletí zpět do úlu. Pod 6°C včela umírá. Proto jsou během zimy v zimním chomáči, kde dosahuje teplota příjemných 20°C – 30°C (to podle toho, jestli matka ploduje nebo ne). Od cca poloviny února zase matka začíná plodovat a připravuje novou generaci na první snůšku. Staré včely jsou už opravdu po těch měsících velmi unavené, ale i tak se musí ještě postarat o nový plod a pokud příroda dovolí, tak donést nějaké nové zásoby.
A co se děje v zimním chomáči? Dělnice se starají o to, aby matka měla dostatek potravy a tepelnou pohodu. Střídají se v zahřívání. Ty, které jsou na vnější straně chomáče třepetají křídly a články tělíčka a vytvářejí teplo a správné mikroklima. Pak se vystřídají s těmi, co jsou uvnitř chomáče. A tak stále dokola. Pokud matka klade, tak se část včel ještě stará o plod. Nejen že ho krmí, ale také zahřívá. V tomto období může nastat pro včely velký problém. Pokud je zima mírná a matka začne klást, tak včely se rozlezou po plástvích a hřejí plod. Je to jejich hlavní úkol. Jakmile ale přijdou tuhé mrazy (což jsme zažili v posledních letech hlavně v únoru), tak včely stále zůstávají na plodu, ale již si nepřelezou na zásoby. Pak hynou hladem. Věřte mi, že to není moc pěkný pohled. Někteří včelaři to řeší tím, že v období prosince / ledna dávají na plodové těleso (chomáč) placku medocukrového těsta, aby včely nemusely opouštět chomáč a měly stále dostatek potravy. Nejlepší ovšem je, aby zima byla tuhá již od října a končila ideálně na začátku března. V tu dobu rozkvétají první pylodárné rostliny (např. líska, olše, bledule, čemeřice) a včely mají dostatek potravy pro novou generaci.
A protože nastává čas Vánoc, tak nezapomeňte, že včelí produkty od starověku provázely naše předky a provoňovaly domácnosti. Svíčky ze včelího vosku si dnes můžete udělat také. Stačí si od včelaře koupit vosk nebo mezistěny. Vosk pak rozpustíte ve vodní lázni, do vybrané formičky (ideálně silikonové) si dáte knot a zalijete. Jakmile ztuhne a vychladne, můžete vyndávat. Vosk krásně plave na vodě, takže pokud vyberete nějakou placatější formičku, můžete místo skořápek pouštět voskové svíčky. Anebo dát knot do skořápky a zalít voskem. Pokud byste měli mezistěny, tak z nich se smotávají krásné rovné nebo kónické svíčky. Pokud chcete rovnou, tak uříznete z mezistěny obdélník a na kratší stranu dáte knot. Pak už jen stáčíte. Kónická se dělá z trojúhelníku. Na jednu stranu dáte knot a pak už jen motáte. U kónické držíte rovinu na spodu svíčky u rovné na vrchu svíčky.
A když už budete u svého včelaře pro ten vosk, tak nezapomeňte na med. Nejen při nachlazení je med důležitý. Hlavně v zimě posílí imunitní systém a pomůže při kdejakém neduhu. A i když jsem minule psala, že med se nesmí zahřívat, tak bych tu pro vás měla jeden recept na medové karamelky. Ingredience: med 3 polévkové lžíce, máslo 60 gramů, voda cca stejně jako medu, 33% smetana ke šlehání 8 polévkových lžic, krystalový cukr 450 gramů. Do hrnce vložíme cukr a vodu a pomalu necháme zkaramelizovat. Postupně přilejeme smetanu a dáme máslo. Nakonec (ideálně až bude mít karamel pod 50°C dáme med a ještě zamícháme. Plech si obalíme potravinářskou folií a karamel nalijeme. Necháme ztuhnout (nemusíte v lednici). Nakonec karamelky nakrájíme a každou zvlášť zabalíme do celofánu. Dobrou chuť a krásné Vánoce.
Pokud vás zajímají včelí produkty, tak se nezapomeňte podívat na náš blog.